Velký Šenov (Gross Schönau)
Mgr. Jindřich Píša – kronikář
Obec byla založena pravděpodobně v první Berkovské kolonizaci. Byla zde vystavěna tvrz, která byla zničena při nájezdu husitských vojsk v roce 1430. Materiálu bylo použito při stavbě starého zámku v Lipové. O vzniku názvu obce se vypráví romantické pověst (viz pověsti). Obec se stala městem na žádost městského zastupitelstva výnosem císařské kanceláře a ministerstva vnitra ve Vídni ze dne 4. října 1907 s názvem město Šenov a přiděluje se městu současně i městský znak (viz poznámky). Císař dekret podepsal ve Vídni dne 17. září 1908. Toto povýšení však občanům nestačilo a pro rozlišení stejnojmenného města v sousedním Sasku, požádalo opět městské zastupitelstvo o přidělení nového názvu: Velký Šenov v Čechách. Žádosti bylo vyhověno výnosem ministerstva vnitra ve Vídni č. 40085/1913 ze dne 3. června 1914.
O existenci obca máme první záznam v matrice míšeňského biskupství z roku 1346 a pak v listině ze dne 27. července 1404, ve které jest zapsáno, že na zdejší tvrzi seděl Wilrich van Dobrisch, lužický šlechtic. Po zboření tvrze sdílela obec osudy s velkostatkem v Lipové.
Církevně byl Šenov spravován sebnickým děkanátem až do doby zřízení litoměřického biskupství. O původním kostelníku, jak jsme výše uvedli, je zmínka doložena k roku 1346. Kolem roku 1470 byla zde již farnost se samostatným správcem. Dřevěný kostel chátral a svou velikostí nevyhovoval, proto bylo přikročeno k výstavbě nového kostela pravděpodobně v letech 1585 – 1590. K jeho výstavbě se váže zajímavá pověst (viz pověsti). V době reformace byla kostelní věž osazena v roce 1621 velkým zvonem se zajímavým nápisem (viz poznámky). O dalších osudech zdejších zvonů se zmíním později.
Zdejší kostel je zasvěcen sv. Bartoloměji, apoštolu. Hlavní oltář je v klasicistním slohu a má na obraze namalováno mučení sv. Bartoloměje. Obraz maloval Jindřich Gotthold Arnoldi z Drážďan. Na okraji je patrný datum malby 1820. Nad hlavním obrazem je pak v kulatém rámu obraz Madony s Ježíškem v náručí. Na evangelní straně apsidy je umístěna na soklu se stříškou soška sv. Anežky římské. Dále pak na téže straně dřevěná kazatelna s reliéfy sv. evangelistů. Na protilehlé straně pak dřevěný kříž s Kristovým tělem v podživotní velikosti. Kostel má pak dva postranní oltáře opírající se o vítězný oblouk: Nejsvětější srdce Páně a Panna Maria. Pod lodním oknem bývala ve výši asi 1,5 m umístěna dřevěná prosklená schránka s pozustatky mučedníka Gratiosa, kterou kostelu věnoval litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille dne 11. června 1854.
Biskup Hille byl zdejším rodákem a v zahradě domu čp. 51 (jeho rodný dům) mu byl postaven malý pomník. Obě lodní okna mají barevné skleněné vitráže.
Varhany byly postaveny v roce 1722 Tobiášem Fleckem z České Kamenice a v roce 1827 opraveny a naladěny. Zrušeny byly 5. září 1844, protože již nevyhovovaly. Další varhany byly postaveny téhož roku 9. září bratry Fellery z Království. Stály 1181 zlatých 40 krejcarů. Znovu byly seřízeny a naladěny varhanářem Janem Sommerem z Mariánských Lázní.
Nynější farní budova je z roku 1783 a má ve štítu kamenný znak vrchnosti: Salm – Reifferscheidtů.
Schodiště ke kostelu bylo postaveno v roce 1792.
Kolem kostela je starý hřbitov s barokovými náhrobními stélami z přelomu 17. a 18. století, tři pískovcové klasicistní náhrobky a na stěně kostela jest zabudována náhrobní deska z roku 1577 o rozměrech 734 x 395 mm (severní stěna) s nápisem (viz poznámky).
I kostelní zvony měly své osudy. První kostelík z roku 1436 i druhý z roku 1470 měl svůj zvonek na sezvánění věřících , ale bohužel se o nich nezachovaly žádné zprávy. Zvony nově vystavěného kostela pocházejí z roku 1621 a nesly zajímavé nápisy, které jsou uvedeny v poznámkách. V roce 1807 velký zvon praskl, byl snesen a přelit 8. července a dne 8. prosince byl opět na věž zavěšen. Dne 14. června byly vysvěceny nové zvony kanovníkem Kasperem z Jiříkova. Zvony byly ulity firmou M. a c: Ohlsen v Lübecku.
21. února 1917 byly všechny tyto zvony sňaty a odvezeny pro válečné účely. 20. února vyzváněly naposledy od 5. do 6. hodin. Nejprve byl sňat velký zvon, potom menší. 27. srpna pak i třetí zvon. Na věži zůstal jen sanktusový zvonek.
20. listopadu 1921 v 19 hodin se rozezvučily nové zvony. Všechny ulila firma Richard Herold v Chomutově:
Sv. Bartoloměj, tón Es, váha 1230 kg. Užíval se při pohřbech dospělých.
Sv. Maria, tón Fis, váha 790 kg. Užíval se při klekání.
Sv. Josef, tón Ais, váha 360 kg. Užíval se při sezvánění na bohoslužby.
Velikonoční, tón Cis, váha 202 kg. Užíval se při pohřbehc dětí a mladistvých.
Souznění 1., 2. a 4. zvonu zněl molový akord Es moll. Soznění 2., 3. a 4. zvonu zněl durový akord Fis dur. Nápisy jsou známy jen u 4. zvonu jsou známi i nápisy (viz poznámky).
1., 2. a 3. zvon byl však v letech 1942 – 43 sňat pro válečné účely. Ve věži zbyl jen zvon Velikonoční. K tomu jen poznámku k jeho pojmenování: zvon daroval spolek Velikonočních jezdců a pěvců (Osterreiser und Ostersängen Verein Gross Schönau in Böhmen).
Původní kostelní jesličky pocházejí z roku 1880 a v roce 1928 byly zvětšeny zakoupením dalších figurek z Brtníků. 15. figurek vyřezal řezbář a sochař Antonín Müller z rumburka. Na zakoupení těchto figurek přispěl částkou 12.000 Kč zdejší továrník Josef Müller, spolumajitel továrny Hille a Müller ve Velkém Šenove (dněšní Královodvorské železárny).
Ve městě se pak nalézají sochy a sousoší vytesané z pískovce sochařskou dílnou Riedelů (viz poznámky):
Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1728 na mostku nad potokem u čp. 127, signovaná Kristianem Riedelem.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1728, umístěna v areálu kostela, signováno sochařem Jiřím Riedelem, se sochami sv. Václava a Floriána.
Barokní pískovcové sousoší s dvěma anděly a s reliefem svržení světce do Vlatvy z Karlova mostu v Praze u domu čp. 225, signováno sochařem Janem Josefem Riedelem a datované rokem 1785.
V areálu kostela při silnici je umístěna bronzová socha “RANĚNÝ” od akadamického sochaře Ferdinanda Opitze, myslbekova žáka, profesora vídeňské akademi z roku 1929 (Byl na soklu nápis “Heimatdank”). Socha byla slavnostně odhalena dne 12. – 14. července 1930 (třídenní slavnost).
V areálu města byly ještě dvě kaple: jedna na Urberku, prý zasvěcena sv. Anně, nyní zouraná, druhá v dolním konci města u hostince na Slovance byla zbourána kolem roku 1980. Za hřbitovem – novým – vedla polní cesta k lesnímu návrší, kde byla zbudována sochařem Karlem Otto nákaldem litoměřického biskupa Hilleho, křížová cesta se 14. zastaveními a ústřední kaplí. tuto křížovou cestu vysvětil jmenovaný biskup dne 8. září 1856. Vše však bylo v padesátých letech zničeno. Z kaple zbyly jen obvodové zdi, obrázkyze zastavení byly zničeny, ale sloupky zastavení jěště nyní stojí. Cesta k této křížové cestě byla státním statkem rozorána.
4. listopadu 1903 byly na kostelní věž instalovány věžní hodiny zhotovené firmou Liebig ve Vídni.
K velkošenovské farnosti jsou přifařeny ještě tyto obce: Vilémov, Janovka, Leopoldov, Malý Šenov, Staré Hraběcí, Dolina.
